V dnešní době dochází k zajímavému paradoxu, kdy cena za gram čisté bílkoviny v kvalitní sportovní výživě je na úrovni potravin běžně dostupných v obchodech. Podstatné jsou způsoby zpracování a možnost využitelnosti pro člověka, podobně jako různé nežádoucí vedlejší součásti určitých potravin, na které je třeba dát si pozor a proto je důležité uvědomit si výhody a nevýhody různých zdrojů bílkovin. Hned v úvodu článku upozorním, že jsem vegetarián, a přepočty nákladů na bílkoviny z masa jsem tedy vynechal zcela záměrně. Jakkoli jsou diskuze o nezbytnosti masa zajímavé, snad mi nikdo nebude mít mé přesvědčení za zlé. Zde uvedená tabulka uvádí ceny nejběžnějších potravin s vysokou koncentrací bílkovin (s výjimkou mléka, které obsahuje i další významné množství živin). Je to proto, aby se porovnávaly artikly s podobnou koncentrací proteinů. Ceny byly vybrány jako nejnižší z běžně dostupné cenové hladiny, u vajec či tvarohu tedy takové, za jaké je lze s trochou štěstí sehnat, u koncentrátů pak běžné internetové ceny.
Přírodní zdroje bílkovin Sem řadím mléko, tvaroh a vejce. Každý z nich má některé svoje "mouchy", s kterými je třeba počítat. Mléko obsahuje vysoké množství laktózy, jehož stravitenost je u podstatného množství dospělých lidí minimální, hovoří se pak o tzv. laktózové intoleranci či dokonce alergii, kdy dochází k různě nepříjemným střevním problémům. Kapitolou samu pro sebe je průmyslové zpracování mléka - o kterém se chystá samostatný článek - pasterizace, homogenizace, ošetření UHT a vlastně i samotné dojení a způsob chovu jsou, mírně řečeno, pochybné. Vejce podobně jako u krav chovaných ve velkochovech jsou získávána pro slepice dosti drastickými metodami. Nabízí však vynikajícé biologickou hodnotu, nejvyšší z běžně dostupných zdrojů v přírodě. U tvarohu je situace stejná jako u mléka s tím rozdílem, že jej není třeba homogenizovat a má nízký obsah laktózy, na druhou stranu obsahuje podstatné množství bílkoviny kaseinu, která je těžce stravitelná a s poměrně nízkou využitelností. Koncentráty
Smíšený koncentrát nabízí obvykle nejen syrovátkový, ale i další druhy bílkovin - vaječný, kaseinát, kolagen, občas i sojový izolát. Sem patří ty nejlevnější koncentráty, protože tyto jiné zdroje nejsou tak drahé jako syrovátkový, ale i ty nejkvalitnější - jako Matrix - které využívají dalších zdrojů co nejvyšší jakosti jako výhodný doplněk vlastností, které samotnému syrovátkovému proteinu chybějí (jako je delší působení). Konkrétně u Matrixu je zde tedy výhoda šetrného zpracování všech surovin, a opět stinná stránka v podobě chovu zvířat. Jaký si vybrat - a jak jej dávkovat Člověk hledící na své zdraví by neměl nechat koncentráty bez povšimnutí. V drtivé většině jsou nabízeny jako výživa pro sportovce, protože právě oni byly ochotni zaplatit za nejkvalitnější výživu dost peněz. Povětšinou jsou totiž koncentráty neznehodnocené běžnými průmyslovými metodami, jako je homogenizace, UHT ohřev či pasterizace mléčných produktů, kdy teplotou a vysokým tlakem vznikají "věci" nikdy předtím nevídané. Stačí jít do supermarketu a hledat nehomogenizované mléko - ani to BIO mléko takové nenajdete. V příručkách pro sportovce se píše, že koncentráty by měly tvořit maximálně 50% příjmu bílkovin za den, zbytek má poskytovat pevná strava. V mém případě je to většinou strava rostlinná, obohacená sýry, jogurty a rybami - a o to větší význam mají kvalitní koncentráty pro mě jako pro vegetariána. V běžné potravě má populace většinou bílkovin přebytek - doporučována je hodnoto mezi 0,8 - 1,6 gramu na kilogram hmotnosti. Při váze 70 kg tedy asi 100g bílkovin denně, pokud máte nějakou fyzickou aktivitu. Vhodné jsou tedy 2, výjimečně 3 odměrky v průběhu celého dne (jedna má obvykle 20g). Stále zůstává v platnosti, že koncentráty jako zdroj bílkovin je dražší - je však potřeba zamyslet se nad kvalitou, nikoli nad kvantitou přijímaných živin. |
Žádné komentáře:
Okomentovat